Tisková konference prezidenta Českého hokeje Tomáše Krále

Tisková konference je oficiálně ukončena!

Tomáš Král: Ze Sportu jsem komunikoval jen s panem Horákem. Řekl jsem mu, že nechápu, jak je český hokej čím dál tím víc poškozován, s čímž mi dochází trpělivost.

Tomáš Král: Ano, svědomí mám naprosto čisté. Jsem pošpiněný, ačkoliv udělám v budoucnu cokoliv. Za sebe mám svědomí čisté.

Proč by si na vás jako mladého a "bezvýznamného" vojáka StB vymýšlela spis?

Tomáš Král: Bylo mi řečeno od lidí z prostředí, že bylo cílem shánět co největší počet lidí ke spolupráci. Tím pádem prezentovat činnost, takže pokud někdo místo tří zpráv vykázal deset, asi z toho měl nějaký profit nebo svůj zájem. Obsahově si moc nevymysleli, ale technicky si spolupráci vymyslet museli.

Tomáš Král: Mně se nikdo z partnerů neozval. Mluvil jsem s paní Obermajerovou z BPA, zda má nějaké negativní reakce, ale řekla mi, že ne.

Tomáš Král: Pokud polovina výboru bude pro mé odvolání, tak na pozici skončím!

Tomáš Král: Ve středu na svaz nepojedu. Nechci nikoho dostat do nepříjemné situace, že by na mě musel koukat a rozhodovat o mně.

Proč vám StB nabídla spolupráci, když jste jim "nic" neřekl?

Tomáš Král: Zeptali se mě, jestli bych zájem spolupracovat s StB, což jsem odmítl. Proč, to je otázka na někoho jiného.

Proč jste tiskovku nesvolali dřív?

Tomáš Král: Ve středu vše začalo. Nebudu machrovat, pro mě to bylo a je velmi citlivé. Vše pokračovalo, nevěděl jsem, co kdo řekl a neřekl. Až dneska jsem viděl, co jsem měl namalovat za plánek bytu. Jakmile jsem díky panu Zikmundovi dal všechny informace dohromady, svolal jsem tiskovou konferenci. Myslím si, že tiskovka dnes a výkonný výbor ve středu jsou maximum, co jsem mohl udělat.

Tomáš Král: Měl jsem zjistit a dávat pozor, aby nedocházelo k věcem, jako je porušování státního tajemství. Když se ty věci děly, byly negativní pro příslušnou divizi nebo útvary.

Nebyl jsem tam proto, abych řekl, že jsme se ožrali, nebo po sobě stříkali hasicíma přístroji. Já jsem informace ani neodhaloval, jen jsem řekl informace, jak se chová, což věděli všichni. My se denně potkávali, ne že jsme spolu neustále komunikovali.

Proč musel být Zdeněk Zikmund u rozhovoru?

Zdeněk Zikmund: Byl jsem u rozhovoru na přání respondenta.

Tomáš Král: Pokud byl cíl mě cíleně poškodit, povedlo se. Musím říct, že tolik mailů podpory jsem za celý život nedostal. Když jsme přišli s novým znakem Českého hokeje, chodily mi i výhrůžky smrtí.

Tomáš Král: První mobilní telefon se objevil o deset let později. Kdybychom se chtěli domlouvat na odposlouchaných telefonech, museli bychom si volat na metr a půl od sebe, protože jsme seděli u sebe. Mobilní telefony tehdy nebyli, doba byla jiná.

Tomáš Král: Já jsem souhlasil s naší spoluprací, ale nevěděl jsem, že jsou vedené složky pod přezdívkami, to jsem nevěděl. Najednou o mně někdo napsal, že jsem estébák, čemuž jsem nevěnoval pozornost. Když se informace objevila na Wikipedii, začal jsem se zajímat.

Nedělalo mi to a nedělá dobře. Proto tady sedím a říkám to.

Proč jste rovnou tohle neřekl deníku Sport?

Tomáš Král: Komu? Pane Kuchaři, vy jste poslali SMS, že se budete věnovat mé spolupráci s StB. Požádal jsem Zdeňka o zjištění všech souvislostí, abych se zorientoval. Na řadu věcí jsem si nevzpomněl.

Já se s vámi o tom nikdy bavit nebudu, protože vy pro mě nejste partnerem. Zaregistroval jsem, že jsme se s vaším kontaktem domluvili. My jsme se léta neviděli! Ve středu večer zavolal, že mu manželka dovezla deník Sport, kde o mně píšou, co píšou. Zároveň mu ukázala váš dopis, kde jste ho žádali o rozhovor.

Já jsem mu na to řekl, že takhle to je a že s tím těžko něco udělám. Poděkoval jsem, že zavolal. Dal jsem vědět Zdeňkovi, že je připravený udělat nějaký rozhovor, ale nemyslím si, že je to dobrý. Kdybyste ho potkali, budete možná překvapeni, jak komunikujete.

Zdeněk řekl, že je potřeba uvést věci na pravou míru. Od telefonátu jsme spolu už nemluvili, takže detaily vašeho setkání neznám. Nevěřím vám ani vaší redakci, proto jsem rád, že tam Zdeněk byl. Dnešní den beru tak, že jsem se oficiálně vyjádřil a nepochybně mu zavolám. Rád se s ním uvidím!

O vázacím aktu s kontrarozvědkou

Tomáš Král: Žádný vázací akt jsem nepodepsal. Nestojí to ani ve spisech, protože to bylo tak, jak jsem vám to řekl. Veliteli jsem řekl, že po něm jdou, takže když jsem s nimi mluvil, musel jsem jim něco říct.

Proto jsem řekl, že hodně pije a je pod pantoflem. To jsem jim nemusel říkat, protože to věděli všichni. Nic dalšího jsem nesděloval. Nepřišel jsem, že bych se hájil. Kdyby mi zavolali, jestli chci dělat s kontrarozvědkou, jsem přesvědčený, že bych odmítl.

Když mě se vším seznámili, věděl jsem, že bych v případě odmítnutí na štábu nezůstal. A dalo se předpokládat, že by se o mém vyhazovu dozvěděl velitel, kterému jsem mohl říct, proč mě vyhodili. Vyhodnotil jsem, že pro mě bude lepší vše zvládnout tímto způsobem.